looking back at 2017 and welcoming 2018 with a smile.

31. prosince 2017 v 23:59 | Ady |  lost in thoughts
A je to tady zase. Poslední den v roce.
Proto jsem se rozhodla udělat takové krátké ohlédnutí za svým rokem 2017, abych mohla s klidem přivítat další rok.

Výsledek obrázku pro aesthetic winter gif


Takže 2017... Kde začít?
Tenhle rok pro mě byl zásadní hned v několika ohledech. Musela jsem učinit nejedno velké rozhodnutí, čelit situacím, které jsem ani nemyslela, že přijdou. Nemůžu 2017 sice označit přímo za dobrý rok, ale to hned neznamená, že byl špatný. Jen zkrátka nebyl podle mých představ. Ale i kdyby byl... Tak co? Byla bych spokojená? Nevím. Možná ani ne. Možná by mi stále něco chybělo. A navíc takhle život nefunguje. Nebo alespoň ten můj ne. Není jen o těch dobrých, hezkých chvilkách. Součástí jsou zkrátka i ty špatné a s tím nic neudělám. I kdybych chtěla. Nakonec... I ty špatné jsou svým způsobem užitečné, protože právě z nich se člověk učí. (Nechci znít nějak mature nebo tak něco, jakože lol, to zas ne.)

Poznala jsem několik nových lidí. Pravda, s většinou jsem moc dlouho v kontaktu nezůstala. Ale to mě nijak netrápí. Jsem ráda aspoň za tu chvilku, kdy jsem se s nimi bavila. Hlavně jsem však vděčná za dvě osoby, které jsem v tomto roce poznala. S oběma jsem se seznámila skrz rpg, kde už sice nehraji, ale přesto jsme si našli způsob, jak zůstat v kontaktu.
A opravdu velkou radost mi to udělalo v případě R. (nebudu zmiňovat její jméno), protože to byl literally takový předčasný dárek k Vánocům. Někdy v září/řijnu se totiž přestala ozývat a obě jsme nakonec z toho rpg odešli. Myslela jsem tedy, že to je asi konec. Mrzelo mě to, protože jsme si opravdu rozuměli a naše deep diskuze mi zvedaly vždycky náladu. Ale naštěstí, miracle in december happened. And now #Ezrian lives on!!♥
Kromě nových lidí v mém životě jsem však především vděčná naopak za ty, kteří vydrželi další rok po mém boku. Není to se mnou jednoduché, jsem náladový introvertní trash, který od sebe lidi téměř neustále pouze odstrkuje. A právě proto, to pro mě tolik znamená.
Jednou ze zásadních věcí v mém životě bylo právě to, že jsem otevřela oči a konečně si uvědomila, kdo je mým skutečným přítelem. Došlo mi, že nemá cenu se cpát do života někomu, kdo o to nestojí. Protože kdyby o to stáli, nejsem já jediná, která se snaží. Je fakt, že se takhle můj okruh přátel dost značně snížil. Ale to je jedno. Aspoň už vím, komu na mě skutečně záleží. Kdo se se mnou chce opravdu bavit a kdo má mě jenom protože se mu čas od času hodím. Teď už to vím.

Je vtipné, jak se celý tenhle rok vyvinul. Začal poměrně dobře a pak na jaře se to celé zvrtlo, já znovu spadla a posledními měsícemi jsem procházela s tíží. Ale skončit chci s úsměvem. A tak nechci myslet na to špatné, ačkoliv je to momentálně to jediné, co mě napadá. Chci se soustředit na ty dobré chvíle z roku 2017, které se možná zdají být malé, ale vlastně tak malé vůbec nejsou.
Podívala jsem se znovu do Anglie a navštívila jsem Warner Bros studia, kde se natáčel Harry Potter. My Potterhead heart is happyyy. Nafotila jsem spoustu fotek nádherných obloh, západů slunce i hvězd. Vůbec celkově fotografování snad čehokoliv mi dělalo radost. Strávila jsem spoustu času se svými blízkými. S naší oslabenou asian squad jsme zavedli "nudles pátky", které mi po dlouhém týdnu ve škole vždycky dodají energii. Nebo ten jeden den o prázdninách, kdy na mě čekali kamarádi, až skončím s prací, a pak mě doprovodili domů. Objetí od někoho, kdo pro mě znamená opravdu mnoho. Nebo jen to, že jsem konečně byla schopná promluvit o něčem, co jsem si nechávala celé roky jen pro sebe.
Tohle a další takovéto chvíle, které pro někoho nemusí znamenet nic, ale pro mě znamenají všechno.
A jak bych mohla zapomenout na moje milovaný iKON, kteří mi po celý rok vyvolávali úsměv na tváři. Stejně tak BIGBANG. Ale i další skupiny a zpěváci. A všechny ty skvělé písničky, které mi pomohli prokousat se tímhle rokem. Knihy, seriály a filmy. Poems. Psaní. I tohle všechno hraje velkou roli a činí mě šťastnou.

Každý rok končím slovy "Doufám, že další rok bude lepší." Ale tentokrát to chci udělat jinak. Uzavírám další kapitolu svého života a nechávám rok 2017 za sebou. A doufám jen v jediné...
2018, just be okay. Okay is enough.

A vám všem přeji, šťastný nový rok.

xoxo,
Ady.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama